VILMA HYPSKÁ
Veterinární centrum Viva
Zobrazovací metody mají zásadní význam nejen v rámci diagnostiky řady onemocnění, ale i pro plánování různých chirurgických výkonů. Jedná se o traumata, vrozená i dege-nerativní onemocnění a velmi často i neoplazie.
V případě traumatu lze komplexně hodnotit rozsah zranění a typ řešení včetně výběru implantátů. Jako příklad zranění zde uvádíme střelné zranění hlavy s průstřelem horní čelisti a tříštivou zlomeninou dolní čelisti (obr. 1, 2, 3, 4 a 5). Z vrozených onemocnění prezentujeme pacienta s portosys-temickým shuntem, kde byl prokázán i cystolit a dále cizí těleso v žaludku (obr. G a 7).
V případě tracheálního kolapsu je CT (computed tomo-graphy) vyšetření velmi důležité pro vyhodnocení vhodnosti pacienta pro řešení stentem a současně i pro výběr délky a průměru stentu (obr. 8, 9 a 10). U nádorů se velmi často používá kontrastní vyšetření za účelem vyhodnocení cévního zásobení a případně invaze tumoru do přilehlých orgánů a cév (obr. 11, 12 a 13).
U všech uvedených případů nám CT, resp. kontrastní CT, přineslo podstatné informace a umožnilo efektivnější plánování výkonu.
Obr. 1: 3D zobrazení hlavy šikmo zepředu: patrnj vstřel mediálně od orbity dx a dále tříštivá fraktura mandibuly dx
Obr. 2: Pohled intraorální: průstřel maxily palatinálně od mx P4 dx
Obr. 3: CT transversální řez: průstřel maxily s masivním intrana-zálním krvácením; dále střela zasáhla mandibulu dx, kde způsobila tříštivou frakturu včetně fraktury zubů md M1 a P4, poté se odrazila mediálně a zastavila na mediální ploše mandibuly sin – trajektorie střely naznačena šipkou
Obr. 5: 3D zobrazení postoperačně: zhodnocení stavu repozice fraktury mandibuly po provedené osteosyntéze
Obr. 4: Peroperační stav: Fraktura mandibuly byla řešena pomocí rekonstrukční ploténky jako přemostující plotny s fixací jednoho z frag-mentů pomocí hemicerkláže. Hlavním cílem repozice je zachování správné okluze
Obr. 6: Nativní CT šikmj řez: Pacientka, u které se následně prokázal portosystemickj shunt, měla současně cizí těleso v žaludku a cystolit. Tyto komplikace jsme se rozhodli řešit až následně po operaci portosystemického shuntu v samostatné anestezii, kdy byla plánována gastroskopie, event. gastrotomie, a cystotomie
Obr. 6A: Cizí těleso ze žaludku: Pacientka spontánně vyzvrátila těleso 3 dny před plánovanjm vjkonem. Jednalo se o kus tvrdého plastu
Obr. 6B: Cystotomie s vyjmutím cystolitu: Analjzou bylo prokázáno, že tělo kaménku je ze 100 % tvořeno urátem amonnjm a povrchová vrstva je 100% silikát
Obr. 7A: Kontrastní CT (portografie): intra-venózně podanj kontrast umožnil vizualizaci cév a identifikaci shunt (z v. gastroepiploica do v. cava caudalis)
Obr. 7B: Cystotomie s vyjmutím cystolitu: Analjzou bylo prokázáno, že tělo kaménku je ze 100 % tvořeno urátem amonnjm a povrchová vrstva je 100% silikát
Obr. 8A: CT transversální: Těžkj kolaps trachey, kdy je lumen trachey téměř uzavřené. Pro vjběr odpovídajícího průměru stentu je nutné zjistit normální průměr trachey pacienta. Vhodnj stent má průměr o 1–2 mm větší, než je normální průměr průdušnice
Obr. 8B: 3D zobrazení: Patrnj rozsah tracheálního kolapsu postihující cervikální a zejména thorakální úsek trachey
Obr. 9: Rentgenovj snímek LL: Kontrola lokalizace tracheálního stentu 2 měsíce po jeho zavedení. Ideální pozice stentu je 5–10 mm od larynx a od 5–10 mm od bifurkace
Obr. 10: Bronchoskopie: kontrola stentu 6 měsíců po jeho zavedení z důvodu zhoršení klinického stavu. Konec stentu se nachází v odpo-vídající vzdálenosti od bifurkace. Byla tedy vyloučena migrace stentu. Při bronchoskopii byla zjištěna přítomnost středního množství hlenu. Komplikace byly řešeny podáním antibiotik a antiflogistik
Obr. 11: CT thorax: dobře ohraničenj útvar na pulmo dx craniálně. Na základě tohoto nálezu byla u pacientky doporučena lobektomie
Obr. 12: Peroperační nález: prominující útvar na apikální části plic-ního laloku
Obr. 13A: CT thoraxu: Kontrolní CT vyšetření plic pacienty 9 měsíců po operaci bylo bez nálezu metastáz. Mírná deviace mediastina a potažmo trachey dx nezpůsobuje žádné klinické obtíže
Obr. 13B: Peroperační nález: útvar na řezu a odběr vzorku na histolo-gické vyšetření. Na základě tohoto vyšetření byla stanovena diagnóza papilárního adenokarcinomu, počet mitóz byl nízkj. Pacientka při kon-trolním CT vyšetření plic 9 měsíců po operaci byla bez nálezu metastá
Zdroj: Vydavatelství, nakladatelství Tigis spol. s r.o., časopis Veterinární lékař
Veterinární centrum Viva
MVDr. Vilma Hypská
Medkova 1723/6 500 02 Hradec Králové 2
e-mail: vhypska@volny.cz
